Český jazyk

Umělecká a literární avantgarda 20. a 30. let

 Umělecká avantgarda 20.-30.let

- po válce začínají vznikat nové umělecké směry

Futurismus - snaží se podpořit novou etapu lidstva a zničit staré
- chce zaplavit svět technikou a stroji
- autorem F.T.Marinetti

- v poezii nepravidelná forma verše

- v Itálii - obhajoba fašismu

- v Rusku - revoluce

Dadaismus - chce vše převrátit naruby - radost a všeobecné veselí (až přehnané) má zastřít hrůzy války

Poetismus - básnický styl v české lit. - zdůrazňoval: emocionální stránku, smyslové vnímání skutečnosti, soustředění na kladné hodnoty života, bohatou obraznost, fantazii, veselost, hravost, optimismus, důraz na dokonalost básnického jazyka, převaha lyriky

- toto označení vymyslel Teige
- vyvíjí se jako opozice proti měš?ácké kultuře a proti "rozumové" poezii proletářské
- vzniká v prostředí Devětsilu
- Seifert, Teige, Nezval, Holan, Biebl, Halas

- program: báseň Papoušek na Motocyklu (Nezval)

Devětsil - založen v r.1920
- sdružení umělců bojujících proti poezii podporující buržoazii
- vznik prvního kolektivního programu proletářské lit.

Surrealismus - osvobození umění od pasivního nazírání na svět - vychází z podvědomí autora
- automatické texty - popírá logiku
- malba nedefinovatelných objektů
- zobrazují šero, mlhu, podvečer
- člověk pouze součástí přírody
- L.Aragon, S.Freud, S.Dalí, A.Breton 

poezie - dva proudy

- materialistická - proletářská

- spiritualistická - duchovno, intimní problémy

- otázky života a smrti

Vítězslav Nezval (1900 - 1958)

-místo narození: Biskoupky u Třebíče
- otec učitel; gymnázium, práva (nedokončil), filosofie
- přítel Wolkera
- vstoupil do KSČ a Devětsilu
- ačkoli sympatizuje s prolet. poezií, píše poetisticky
- dramaturg Osvobozeného divadla
- zakládá surrealistickou skupinu
- mnohostrannost osobnosti
- ovládání mnoha způsobů tvorby a její lehkost
- bytostný optimismus
- do hloubky postihl složitý svět prožitků člověka moderní doby
- poezie na základě konkrétního zážitku

Dílo:
- poezie:
poetismus:

Most - prvotina
Básně noci - zařazeny bás. Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison, Neznámá ze Seiny
--Akrobat - symbol básníka
- oslnil kousky a spadl z lana
- není proč zoufat (lze překlenout prací)
--Edison - polytematická báseň
- kompozicí je 5 dílná hud. sonáta
- lyrická osnova s epickými prvky
- el.světlo=symbol ohromujících výsledků práce
- dodatkem je bás. Signál času
- smrt Edisona
Edison - vrchol,srovnání práce vynálezce a básníka;
- víra v pokrok lidstva

Menší růžová zahrada

Pantomima - např. báseň Abeceda

- báseň Podivuhodný kouzelník
- lyrický autoportrét autora
- snaží se poznat život
- polytematická báseň
- elán a vitalita
- pantomimické scénky (depeše na kolečkách)

- bás. Papoušek na motocyklu

Jan ve smutku

- náznaky reality: Skleněný havelok

Zpáteční lístek

surrealismus:

Sbohem a šáteček - zážitky z cest do Fr. a It.
Žena v množném čísle
Praha s prsty deště
Absolutní hrobař

- přelom:

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida - vydáno anonymně, tradiční poezie

ohrožení republiky:
- obrací se k národu a historii
- stále optimismus

Matka naděje - nemocná matka = republika

Pět minut za městem
- polytematické básně
- významové protiklady

tvorba po 1945
- radost ze svobody, láska k vlasti

Historický obraz
Zpěv míru
Z domoviny
Chrpy a města
Stalin
Nedokončená

- próza:

Neviditelná Moskva
Pražský chodec
Valerie a týden divů - román, sen x skutečnost, barvy
Z mého života

- dramata:
Milenci z kiosku
Manon Lescaut
Schovávaná na schodech
Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou

- překlady: hlavně z fr.

Význam: zdokonalení techniky verše, bohatá představivost

František Halas (1901 - 1949)

-narozen v Brně, rediguje levicové čas.
- tvorba poznamenaná vnitřním rozporem
- otázky smyslu života
- 20.léta - matčina smrt -> blízkost spiritualismu
- rytmická nepravidelnost x poetistická libozvučnost
- myšlenková abstrakce
- skepse
- osobitý "halasovský" styl - hrubě opracované, těžkopádné, neuhlazené verše, formálně nedokonalé
- využívá archaismů a útržků z hovorového jazyka

Dílo:

- poezie:

Sépie
Kohout plaší smrt - otázka života a smrti, smysl poezie
- milostná lyrika Tvář
Hořec
Staré ženy - reaguje na ni S.K.Neumann
- motivy krutosti, zmaru a ošklivosti světa
- smrt
Dokořán - reakce na fašismus ve Šp.
Torzo naděje - ohrožení rep.- básně Praha, Zpěv úzkosti, mobilizace
Naše paní Božena Němcová
Já se tam vrátím - domov a rodný kraj - zákl. jistoty člověka
Ladění - pro děti
V řadě - oslava osvoboditelů

po válce:
Já se tam vrátím
Lenin
A co? - po smrti; tvůrčí vyznání

- překlady:- z polštiny

Význam:uvažuje o smyslu lidské existence

Vladimír Holan (1905 - 1980)

- epik, lyrik, překladatel

Dílo:

- poezie:

Bluznivý vějíř - prvotina
- úsilí o absolutní čistotu poezie, rozpor a úzkost:
Triumf smrti
Vanutí
Oblouk
Kameni přicházíš...

1938 - společensky angažovaná poezie

Havraním brkem - patří tam sbírky: Září, Sen
- úzkost a hněv nad zradou
Odpověď Francii
Zpěv tříkrálový
Okupace - baladicky laděná epika
Terezka planetová
Cesta mraku - tragický baladický osud vesnického kováře

po 1945
Dokument - patří tam sbírky: Dík Sovětskému svazu
Panychida - báseň
Rudoarmějci
Tobě
Příběhy - neš?astné lidské osudy, zamyšlení nad životem, bolestí a láskou
Smrt si jde pro básníka
Noc s Hamletem - úvaha nad životem a smrtí

-         překlady: např. Baudelaire, Mickiewicz

Próza-téma vesnice-navazuje na Němcovou, Hálka a Světlou a

jejich téma mizení patr. a gener. sporů, ale vznik peněžních.

Užití hlavně povídka  a hlavně  realistický román

K.V.Rais-své zážitky a zkušenosti-povídky a romány

povídky- otřesné obrazy lidské tvrdosti, lakoty, sobectví a

bezcitnosti: Výminkáři,rodiče a děti horské kořeny

- obětavá práce ves. Inteligence: Zapadlí vlastenci, Západ

humor.-Pantáta Bezouška X román  Kalibův zločin

Antal Stašek- otec Ivana Olbrachta

Povídky a romány zasazené do Podkrkonoší:

Blouznivci našich hor, O ševci Matoušovi a jeho přátelích,

V temných vírech

Tereza Nováková-cestopisné črty:Z nejvýchodnějších

 Čech, Kresby a dojmy z cest.-povídky z vých Čech:

Drobová polévka, Úlomky žuly.hist. román: Jan Jilek

Jiří Šmatlán, Na Librově gruntě, Děti čistého živého,

Drašar

Josef Holeček:Naši(12 svazků)-beletrie jihočeského

regionu

J.Š. Baar-kněz-obroda knězského života:Farské historky

-Chodsko a jeho tradice:Pro kravičku.životopis. román:

Jan Cimbura.Vrchol:trilogie Paní komisarka

Osmačyřicátníci, Lůsy

Karel Klostermann-romány:V ráji Šumanském, Ze

světa lesních samot, Mlhy na blatech, V srdci

šumavských hvozdů

Jan Herben:Do třetího a čtvrtého pokolení

Téma městské:Už májocvi(Jan Neruda)

Ignát Herrmann:Pražské figurky I.,II.(humor)

Otec Kondelík a ženich Vejvara, U snědého krámu

Ladislav Stroupežnický-veselohry:Zvíkovský rarášek,

Paní ministrová, Naši furianti

Gabriela Preissová-drama:Gadzina roba, Její pastorkyňa

Naturalismus-drastické scény, hrubší výrazy, lidský soucit

Mrštíkové: Maryša, Pohádka máje, Santa Lucia

M.A.Šimáček:U řezaček, Duše továrny, Jiný vzduch

J.K.Šlejhar:Kuře melancholik

Karel Matěj Čapek – Chod:Kašpar Lén mstitel,

Antonín Vondrejc, Turbína

                                               Ladislav Radimský alias Petr Den

Vladislav Radimský se narodil 3.4.1898 v Kolíně. V jeho rodině bylo mnoho významných osobností: např.strýc Vladimír byl velvyslancem ve Vatikánu.

Roku 1916 absolvoval kolínské gymnázium. Poté studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kterou dokončil roku 1921, poté začal pracovat na ministerstvu zahraničí ČSR. V roce 1932 začal se svou uměleckou tvorbou souborem esejí Tvůrcem snadno a rychle, za kterou dostal cenu Melantrichu.

V roce 1935 se oženil s Olgou Šilovou, dcerou primáře kolínské nemocnice.

Po podpisu Mnichovské smlouvy ze státních služeb vystoupil, po skončení 2.světové války byl pověřen ministrem Janem Masarykem prací v přípravné komisi OSN v Londýně, v letech 1946-1948 působil jako zástupce stálého delegáta republiky při OSN v New Yorku. Po únoru 1948 definitivně vystoupil ze státních služeb a do roku 1958 pracoval jako úředník sekretariátu OSN. Až do své smrti se věnoval psaní.

Ladislav Radimský zemřel 9.9.1970 v New Yorku.

Přehled tvorby Petra Dena:  Tvůrcem snadno a rychle(Praha 1932, Melantrich)

                                                Petr Den se vadí s českou literaturou.(Praha 1932, Melantrich)

            Řeči ke gymnasistům.(1945, Česká grafická unie)

            Pětkrát Kolín.(Praha 1947, Aventinum)

            Mexické divertimento.(Hamburk 1954, Edice sklizeň svobodné   tvorby)

            Mexikanisches Divertimento.(Vídeň 1956, Bohemica Viennensia)

            Dvě essaye z Počitadla.(Řím 1955, Křesťanská akademie)

            Evropan na Manhattanu.(Lund 1958, Edice Sklizeň svobodné tvorby)

            Době proti srsti.(New York 1958, Edice svědectví)

            Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku.(Řím 1959, Křesťanská akademie)

            Radost ve Veselí.(Řím 1960, Křesťanská Akademie)

            Počitadlo.(New York 1961, Universum Press)

            Na táčkách s domovem.(Hamburk 1963, Edice Sklizeň)

            Světélko jen malé.(Řím 1963, Křesťanská Akademie)

            Cesta k politickému poznání.(Řím 1966, Křesťanská Akademie)

            Skloňuj své jméno, exulante.(Řím 1967, Křesťanská Akademie)

            Než bude pozdě.(Toronto 1969, Naše hlasy)

            O kocourovi bez bot.(Mnichov 1970)

            Naší  mládeži.(Řím 1973, Křesťanská Akademie)

Proletářská poezie:Jiří Wolker: a) Svatý Kopeček, Host do domu, Těžká hodina, b) Proletářská umění/ Josef Hora: a) Básně, Strom v květu, Pracující den, Srdce a vřava světla, Bouřlivé jaro, Itálie, Struny ve větru, Zpěv rodné zemi, Domov, Jan Houslista b) Socialistická naděje, Hladový rok Meziválečná avandgarda: Jaroslav Seifert: a) Město v slzách, samá láska, Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub, Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem, Zhasněte světla, Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most, Přilba hlíny, Maminka, Koncert na ostrově, Deštník z Piccadilly, Býti básníkem b) Všechny krásy světa Vítězslav Nezval: a) Most, Podivuhodný kouzelník, Pantomima, Abeceda, Básně a pohlednice, Básně noci, Hra v kostky, Snídaně v trávě, Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček, Žena v množném čísle, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař, Pět minut za městem, Historický obraz, Z domoviny, Křídla, Chrpy a města b) Kronika konce tisíciletí c) Manon Lescaut, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou d) Manifesty poetismu, Surrealismus v ČSR Konstantin Biebl:poezie: Cesta k lidem, Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdadu, Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu, Nový Ikaros, Bez obav František Halas: a) Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Hořec, Staré ženy, Dokořán, Torso naděje, Naše paní Božena Němcová, V řadě, Ladění, A co básník

Jazyk: soustava znaků sloužící k předávání informací a k dorozumívání.

Znaky: zvukové, světelné, grafické, gestikulační

Jazyky - přirozené (řeč)

            - umělé (vytvoření ke speciálním účelům např. semafor, morseovka, …)

Jazyková rodina (skupina spřízněných jazyků):

v Evropě rozlišujeme           a) indoevropskou rodinu

                               b) ugrofinskou rodinu (maďarština, finština., estonština)

Indoevropské jazyky

1.    germánské   - němčina, angličtina, dánština, islandština, holandština, norština, švédština

2.    románské - mrtvá větev (latina)

- živá větev (italština, francouzština, španělština, portugalština, rumunština)

3.    indoíránské - perština, sanskrt

4.    řecký

5.    baltské      - litevština, lotyština

6.    keltské      - irština, bretonština

7.    slovanské

Slovanské jazyky

Praslovanština (2000 př. n. l.)

Dělení slovanských jazyků:

1. Západoslovanské - polština, čeština, slovenština, lužická srbština

2. Východoslovanské - ruština, běloruština, ukrajinština

3. Jihoslovanské - slovinština, srbochorvatština, makedonština bulharština

Staroslověnština byl první spisovný jazyk společný pro všechny Slovany, vytvořeny Cyrilem a Metodějem z nářečí bulharsko - makedonského. C+M vytvořili i první slovanské písmo hlaholici a potom cyrilici a z ní azbuku.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

(Bible, Nový zákon)

Souvětí podřadné

1H

že 2V  příslovečná způsobová

aby 3V  příslovečná účelová ----  ale 5V odporovací

kdo 4V přívlastková vložená

Vývoj hlásek češtiny až do 14. Století

Vývoj slovanských jazyků během 2. tis. př. n. l.

1)  skupina

            - or -    - ra -    grad

            - ol -    - la -    glava

            - el -    - le -    mleko

            - er -    - re -    breg

2)      - dj -         z          mez

          - tj -          c          sveca

          - kt -         c          noc

3)  Skupiny dl, tl zůstaly zachovány v jazycích západoslovanských sadlo, metl

dorga          draga

bolto       blato

dervo      drevo

borda     brada

sterbro        strebro

zolto       zlato

morz       mraz

Další vývoj

1) Stahování  

              aja            novaja           nova

              oja            pojas             pas

              oje            novoje           nove

2) V češtině liché jery počítáno od konce slova zanikly, ze sudých vzniklo e

    d   n        den

3) Zanikly nosovky

      ę           a

      pęta       pata

      o           u

      roka      ruka

Vývoj češtiny ve 12. - 16. st. n. l.

Změny v souhláskách     g             h          glava, hlava

                                      r             ř           breg, břeh

změny v samohláskách po měkkých souhláskách

a        ě        e                      duša, dušě, duše

u        i                                dušu, duši

ó        uo      ů                      kóň, kuoň, kůň

ú        ou                             rukú, rukou

ie       í                                viera, víra

é        í                                obilé, obilí

Překlad:

Hospodine zachovej nás

Smiluj i nad námi

Spasiteli celého světa

Spas nás a vyslyš nás

A vyslyš

Dej nám úrodu

Kristie Elleison

Vývoj slovanských jazyků během 2. tis. př. n. l.

1) skupina  

          - or-              - ra -    grad

          - ol-                          - la -                glava

          - el -              - le -    mleko

          - er -             - re -    breg

2)      - dj -             z          mez

          - tj -              c          sveca

          - kt -             c          noc

3)  Skupiny dl, tl zůstaly zachovány v jazycích západoslovanských sadlo, metl.

dorga               draga

bolto              blato

dervo             drevo

borda            brada

sterbro             strebro

zolto              zlato

morz              mraz

Další vývoj

1) Stahování  

              aja            novaja           nova

              oja            pojas             pas

              oje            novoje           nove

2) V češtině liché jery počítáno od konce slova zanikly, ze sudých vzniklo e

    d   n        den

3) Zanikly nosovky

      ę           a

      pęta       pata

      o           u

      roka      ruka

Vývoj češtiny ve 12. - 16. st. n. l.

Změny v souhláskách     g             h          glava, hlava

                                      r             ř           breg, břeh

změny v samohláskách po měkkých souhláskách

a        ě        e            duša, dušě, duše

u        i                       dušu, duši

ó        uo      ů            kóň, kuoň, kůň

ú        ou                    rukú, rukou

ie       í                       viera, víra

é        í                       obilé, obilí

Dvojhláska: 2 samohlásky v 1 slabice (pavouk, mňau, nepatří sem: poučka, auto).

Určete tvar: z Němec - 2. p, č. mn., rod mužský, vzor stroj.

Definice spřežky: dvě písmena, která vyjadřují jednu hlásku, v současné době máme pouze ch. Místo spřežek se  používají tečky a čárky, které zavedl Hus.

1.       primitivní pravopis

-         čeština neměla pro všechny hlásky odpovídající písmena

-         např. se psalo     g            a četlo se    j          (gest  =  jest)

                                 u                 v          (Pauel  =  Pavel)

2.       spřežkový pravopis

-         užíval spřežek = dvě souhlásky, ale vyslovovaly se jako 1 hláska

-         v dnešní češtině máme hlásku ch

-         ve 13. - 15. stol. Bylo spřežek více, např. cz = č, rz = ř, ss = š, sz = ž

3.       diakritický pravopis

-         zavedl ho Hus, odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka (tzv. nabodeníčka)

např. cz  =  c  =  č 

4.       humanistický pravopis

-         v 16. st. Jan Blahoslav zavedl háčky nad písmeny.

5.       obrozenecký pravopis

-         zaveden na konci 18. st. a počátkem 19. st. za Josefa Dobrovského byla stanovena přesná pravidla pro rozlišování i, y.

Dvojhláska = nedělitelná skupina dvou samohlásek

Pořádek slov v české větě je ovlivněn:

1.       postojem mluvčího ke skutečnosti

věty - oznamovací

       - tázací   ?  (zjišťovací)

        - žádací     - rozkazovací  !

- přací !

              zvolací  !  (citově zabarvené)

2.       gramatičtími činiteli  =  tvorba větných dvojic

a) substantivní přívlastek (shodný i neshodný) stojí vždy za řídícím podstatným jménem, nejblíže je ten ve 2.p. např. návrat kosmonautů na Zemi, výjimka: Palackého ulice.

b) shodný adjektivní přívlastek holý nebo méně rozvitý stojí před podstatným jménem, rozvitý za ním objednané zboží, zboží objednané 15. června, výjimka: přívlastky v názvosloví  (kočka domácí).

c) větné členy řadíme tak, aby se k sobě nedostaly takové, které k sobě skladebně nepatří

ČNR schválila jednomyslně navrhovaný zákon

ČNR jednomyslně schválila

3.       aktuální členění (kontextové)

Na 1. místě ve větě oznamovací stojí východisko (něco neznámého z předcházející věty) a na 2. místě stojí jádro (něco nového, důležitého).

Večer půjdu do divadla. V divadle hrají Strakonického dudáka.

4.       rytmičtí činitelé

Řazení slov bez samostatného přízvuku za slova s přízvukem.

Příklonky – nepřízvučná slova, zejména zájmeno si, se a tvary slovesa být.

Humanistický pořádek slov se lišil od dnešního :

Pk_sh za podstatné jméno, slovesné tvary na konci vět, infinitivy na konci.

Rozdíly ve větné stavbě:

Užití jmenných konstrukcí místo dnešních celých vět (přechodníky, přívlastkové vazby místo VV, vsuvek, jednoduchá věta byla rozsáhlejší).

Přechodník:        minulý = vyjadřuje děj předcházející

                     přítomný = vyjadřuje děj souběžný

Má funkci doplňku, užívá se v odborném a uměleckém stylu, holý je bez čárky, rozvitý oddělen čárkou.

Potupen býti - neurčitek, rod trpný, vid dokonavý, 4. třída

On sepsal jest – 3. os. č. j. čas min., plusquamperfektum

Oni jsou činili – předminulý čas

Dnešní čeština používá zjednodušených tvarů 3. os. j. i mn. č.  v perfektním času.

Rozdíl mezi volným a těsným spojením

Volné = užití vedlejší věty

Těsné = užití vět jednoduchých s větnými členy

Volný a těsný přívlastek

Volný oddělujeme čárkami, lze vypustit bez změny přechodníku.

Potupen býti – být potupen

Oni sú činili – oni činili

On sepsal jest – sepsal

Humanistický text – Viktorín Kornel ze Všehrd

Souvětí složitá, jiný pořádek slov, výstavba se podobala latině, sloveso na konci, nepoužívají se přechodníky.

1.      slova neutrální (nezabarvená)

2.      slova zabarvená

a) slohově  - hovorová (můžu)

- knižní (dělaje, odvětit)

- básnická (modrojas, luna)

- odborná (kyselina sýrová)

- zastaralá (archaismy, cimbuří, sudlice)

       b) citově    - kladně (mamča, expresivně-miláček)

- záporně (dědek, babizna)

Jestliže jsme na pochybách o spisovnosti, můžeme použít: slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.

Urči slovní druhy

Všecka = zájmeno

Obrácena = př. jm.

Obojího = číslovka druhová

Co = zájmeno vztažné

Alebrž = spojka

Utvořte:

7. p. mn. č. cíl = s cíli (stroj)

3. p. mn. č. lidé = k lidem (kost)

3. p. mn. č. práce = k pracím (růže)

Vyskloňuj týž cíl:

Týž cíl                                      tytéž cíle

Téhož cíle                                týchž cílů

Témuž cíli                                týmž cílům

Týž cíl                                      tytéž cíle

Témž cíli                                  týchž cílech

Týmž cílem                              týmiž cíli

J. A. K.  Didaktika

Co jsou Archaismy ?

Slova zastaralá (sudlice, řemdih)

Josef Jungmann – Slovesnost

1. Tvoření slov   a) odvozováním (kořen, kmen + předpony, přípony)

                        b) skládáním  (ze dvou i více slovních základů)

                        c) zkracováním  (DIK – dikové)

2. Přejímání cizích slov

3. Přenášení významu

4. Tvoření sousloví:    ustálené, neměnné odborné spojení dvou nebo více slov pro označení 1 věci,

                               např. oxid hlinitý (neříká se hlinitý oxid)

5. Tvorba novotvarů

Dělení slov podle významu:

-         jednoznačná – mají 1 význam

-         mnohoznačná   – mají více významů, význam se přenesl na základě podobnosti tvaru nebo funkce,

                                 např. oko, ucho

-         homonyma – slova stejně znějící, ale bez jakékoli podobnosti, souvislosti, funkce nebo tvaru,

                          kolej x kolej

                          Homografy – panický x panický (chlapec,strach)

                          Homofony – bil – bil, byl

-         synonyma – stejný nebo velice blízký význam, ale různě znějí

                        velký – obrovský,mohutný

-         antonyma – slova opačného významu

Jak jsou slova utvořena?

Nej-jist-ější = předpona+přípona.

Na-byt-í= předpona+koncovka i přípona.

Napo-sled= předpona.

Slova tvořená odvozováním.

Koncovka – mění tvar slova, ne význam.

Přípona – mění význam.

Jaký význam mohou mít slova.

Jazyk – u boty, mateřský, v ústech, sněhové.

Nabírati – polévku, rychlost, zkušenosti, při šití.

Odpor – elektrický, protisíla, nechuť.

Duch – nadpřirozený, duše člověka, na obrazovce.

Obrat – ekonom. termín, v tělocviku, někoho okrást, převrat, okousat kost.

Předsuvky a zásuvky  =  předpony a přípony.

Přejímání slov, odvozování, skládání

-         nemluví se o zkratkách, zkrat. slovech

-         vytváření nových slov, sousloví

Ukázka: z ÚLS – pověrečná povídka (jazyk nespisovný)

Jak členíme nespisovnou češtinu

1.      obecná – užívá nespisovných tvarů, užívá vulgarismů a zkomolenin (bysme, holkama).

2.      nářečí (dialekty) – krajová mluva (ogar, robka), horácké, slovácké UH, valašské Opava, hanácké Olom, chodské Praha.

3.      slang – mluva speciálního pracovního nebo zájmového prostředí.

4.      argot – jazyk asociálních živlů (chlupatý, MUKL).

5.      žargon – zkomolená pražská čeština, něco mezi češtinou a němčinou.

Významy slov:

Sádník – mezník, hraniční kámen

Rodič – rodák

Záprseň – zápraží

Rozdíl mezi hovorovou a obecnou češtinou:

Hovorová je spisovná mluvená forma, obecná nespisovná.

Balada - villonovská

- lidová

- klasická (Toman a lesní panna) Čelakovský, Erben, zákl. motiv Erbena: za porušení řádu světa je člověk trestán, trest neúměrný

- sociální – Dědova mísa – Vrchlický (Selské balady), Bezruč (Maryčka Magdónova, Kantor Halfar), Wolker, Nezval

Literární kritika K. H. Máchy

Funkční jazykové styly

1.    hovorový (prostě sdělovací) styl

2.    odborný styl

-       prakticky odborný - administrativní.

-       naučný - vědecký

3.    publicistický styl

4.    umělecký styl

Základní znaky odborného stylu

-       užívání termínů, odborných názvů

-       jmenné (těsné) vyjadřování (místo vedlejších vět se užívá větných členů v rámci jednoduché věty - zhuštění)

-       jednoznačnost, přesnost

-       logičnost návaznost myšlenek

-       přejatá slova

-       bez citového zabarvení

Důvody používání přejatých slov

1.    čeština nemá jednoslovný synonymní výraz (všechny -ismy, např. televize)

2.    mezinárodní srozumitelnost

3.    jednoznačnost (odbornost termínů)

4.    zjemnění významu

5.    utajení významu

Jmenujte cizí slova:

antitetické - protikladné

ideál - vzor, příklad

téma - námět

melancholický - zasmušilý

reálný - skutečný

maximum - nejvíce

inspirace - podnět

styl - způsob, sloh

princip - zásada

Slovníky:

1.    Pravidla českého pravopisu - školní nebo akademická

2.    Mluvnice - SMČ

3.    Slovník spisovné češtiny

4.    Encyklopedické slovníky - Ottův slovník naučný, encyklopedie psů, koní (= jednooborové)

Výkladový slovník

-       naučný (encyklopedie)

-       jazykový (Slovník spisovné češtiny)

Speciální slovník

-       historický

-       etymologický

-       nařeční

-       cizích slov

Hlavní pravopisné zásady pro psaní přejatých slov

- pravopis je většinou počeštěný, píšeme, jak slyšíme, výjimku tvoří:

1.    slova nově pronikající do češtiny (leasing, design)

2.    jména udržující si původní pravopis, popř. města

3.    ustálená cizojazyčná spojení (rendez-vous)

Jan Neruda - Povídky Malostranské (Doktor Kazisvět)

Charakteristika jako slohový útvar

Vystihuje temperament a charakterové vlastnosti člověka, především vlastnosti, které ho odlišují od druhých a které z něho dělají osobnost. Není to popis osob! Dělení:

1.    přímá charakteristika - přímo pojmenovává vlastnosti (částečně se podobá posudku)

2.    nepřímá charakteristika - vyvozuje závěry o člověku na základě jeho jednání v konkrétních situacích (částečně se podobá vypracování)

-       prvotní dojem (vnějškové znaky)

-       situace, ve kterých se projevily skryté vlastnosti

-       skutečná povaha (citový vztah ke člověku)

Psaní titulů

Dr. = dr.               doktor

MUDr.                 doktor všeobecného lékařství

MVDr.                 veterinář

JUDr.                   právník

PhDr.                   doktor přírodních věd

RNDr.                  doktor filozofie

PaedDr.                doktor pedagogiky

Mgr.                     Magistr

Určete mluvnický tvar

byl by měl - 3. osoba, č. j., způsob podmiňovací, čas minulý, vid nedokonavý, rod činný, 5. třída, vzor dělá

Vyskloňuj spojení

půldruhého metru (jako mladého hradu)              dva kroky

1.  půldruhý metr                                                  dva kroky

2.  bez půldruhého metru                                      bez dvou kroků

3.  k půldruhému metru                                         ke dvěma krokům

4.  vidím půldruhý metr                                         vidím dva kroky

6.  o půldruhém metru                                           o dvou krocích

7.  s půldruhým metrem                                        s dvěma kroky

Svatopluk Čech - Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století

Vysvětli pojmy

satira - kritika nedostatků pomocí humoru

ironie - kladné vyjádření se záporným významem

Zkratky pro slovní spojení

tzv., apod., tj., PSČ, č. p. (číslo popisné), atd., aj., č. j. (číslo jednací)

Psaní velkých písmen

U obyvatel měst, u obyvatel zemí, naopak malé písmeno se píše u přívrženců hnutí, např. Pražané / pražané (křídlo husitského hnutí).

Změny v Pravidlech českého pravopisu

velká písmena:

-       názvy městských čtvrtí a sídlišť - na počátku každého slova sousloví podobně jako u názvů obcí nebo měst (např.  Královský Vršek, Sídliště Míru)

-       jestliže je v názvu předložka na počátku, píše se s velkým písmenem i slovo následující - Na Slunci

-       toto pravidlo s předložkou platí i pro názvy ulic, náměstí, nábřeží, sadů, mostů, hotelů, budov atd. - ulice V Důlkách, hotel U Hvězdy, hotel U Zlaté hvězdy

-       změna: ulice Bratří Mrštíků, most Generála Svobody, Vánoce, Velikonoce

Jak jsou tvořena slova

účinnost - čin (kořen) + nost (přípona)

rozuměl - rozum (kořen)

rozumně - rozum (kořen) + ně (přípona)

Rozbor věty

Kdybychom teď každého, kdo takto jedná, vrazili místo do novin po husitsku hned do sudu, stalo by se brzy v Čechách bednářství nejvýnosnějším řemeslem. (s podtržením hlavní věty).

SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ

Poměry                     Hlavní znak                                 Spojky

                                 s obsahem věty první

Vylučovací                obsahy vět se navzájem vylučují    nebo,anebo,či,buď- nebo, zdali - či (nebo)

                                 (buď platí 1. věta nebo 2. věta)

Příčinný (důvodový)druhá věta vyslovuje příčinu,                     neboť, vždyť, totiž

                                            důvod nebo vysvětlení věty první

Důsledkový               druhá věta vyslovuje důsledek,               tedy, proto, tudíž, a tedy, a proto, a tak

                                 účinek obsahu věty první

Karel Václav Rais - Výměnkáři

Výměnek - místnost učená pro výměného hospodáře (důchodce).

Popis jako slohový útvar

Snaží se názorně a systematicky vystihnout tvar určitého jevu nebo předmětu, jako vnějškové znaky, které ho odlišují od podobných jevů, souvislost mezi částmi, případně i funkce těchto částí. Popis musí být přesný a úplný.

Druhy popisu:

1.    prostý

2.    odborný

3.    dějový - vystihuje sled jednotlivých činností, jak za sebou následovaly

4.    umělecký (líčení) - nevystihuje přesně skladbu a části objektu, ale atmosféru prostředí. Je citový, osobně zaujatý, využívá uměleckých prostředků (personifikace, smyslové vjemy, metafora)

5.    popis pracovního postupu - recepty, návody, využívá jak odborných názvů, tak dějových sloves

Postup při popisu:

1.    statický - nepohybuje se ani pozorovatel, ani zkoumaná věc, málo dějových sloves

2.    dynamický - něco se pohybuje, používá se dějových sloves

Rozdíl mezi činným a trpným rodem

Podmět u činného rodu sám koná tu činnost, zatímco u trpného ne.

Trpný rod:

1.    zvratný - (např. dům se staví) - se zvratným zájmenem se, nedokonavý vid

2.    opisný - (např. dům byl postaven) - sloveso být + příčestí trpné, slovesa dokonavá

Významy slov:

roh - stolu, krávy, hudební nástroj

kraj - stolu, krajina, území (okres)

lenoch - líný člověk, opěradlo, podložka pod čistým papírem

králík - zvíře, zdrobnělina „krále“

dveře, kamna - pomnožná podstatná jména, č. mn., vzor růže, r. ž., pro definici jedné věci se používá tvar množný

jedny - číslovka druhová

Bratři Mrštíkové - Maryša

Členění divadelních her

dějství (jednání) na výstupy (změna počtu osob na jevišti)

Text divadelní hry   - dialogy postav

                            - scénické poznámky

Interpunkce v přímé řeči

„Kde jsi?“ zeptal se (následuje malé písmeno)

Zeptal se: „Kde jsi?“

„Je trochu pozdě,“ poznamenal, „ale to nevadí.“

Vyhledejte slovesné tvary a určete slovesný způsob

jsou zapřaženi - oznamovací

jet - infinitiv

je oblečená - oznamovací

jděte - rozkazovací

abyste nemusili - podmiňovací

proklínat - infinitiv

Vykání - vyjádření úcty, zdvořilosti

Onikání - nadřazenost, vážnost (3. osoba mn. č.)

Utvořte 3. osobu, č. j., čas minulý

sednout - sedl si

zapřáhnout - zapřáhl

obléknout - oblékl se

bouchnout - bouchl i bouchnul

poslechnout - poslechl

Z. Winter - Mistr Kampanus (poprava 27 pánů a měšťanů na Staroměstském nám. v r. 1621)

Rozdíl mezi větou jednočlennou a dvojčlennou

Jednočlenné věty nemají podmět, ani přísudek, mají jednotný větný člen, zvyšují napětí.

Dělí se:

-       slovesné - Prší.

-       infinitivní - Nekouřit.

-       citoslovečné

-       jmenné atd.

Členění vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti

1.    oznamovací

2.    tázací (končí ?)

3.    zvolací (končí !)

4.    žádací

-       rozkazovací (končí !)

-       přací (končí !)

Význam archaismů

hostěnice = hostinec

radhouz = radnice

utec = uteč

štoky = stoly

Vytvoř správný tvar

infinitiv                  3. osoba min. čísla          příčestí trpné

zhasnout               zhasl                               byl zhasnut

natáhnout              natáhl                             byl natažen

odtrhnout              odtrhl                             byl odtržen

hrabě (kníže, páže) - vzor kuře, mn. číslo hrabata

Manifest české moderny

Základní znaky mluvených projevů

1.    užití zvukových prostředků (hláska, přízvuk, síla hlasu, intonace, tempo)

2.    kontaktové prostředky (oslovení, řečnické otázky, užití 1. nebo 2. osoby mn. čísla, odvolávky na znalosti)

3.    stavba mluvených projevů

-       věty s opakovanou konstrukcí

-       užití vět zvolacích, jednočlenných

4.    mimojazykové prostředky (mimika, gestikulace)

5.    agitační, získávací ráz

Význam cizích slov

auspicie - vyhlídka do budoucna

generace - pokolení

sympatie - náklonnost

epocha - období, časový úsek

fráze - ustálené větné spojení

masa - velký shluk hmoty, lidí

deklamovat - přednášet, recitovat

kultura - souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi v procesu historického vývoje

internacionální - mezinárodní

produkce - výroba určitých předmětů nebo umělecká tvorba

Z čeho jsou utvořena slova

hejslovanství - hej Slované (hymna Slovanů)

kdedomování - Kde domov můj

= kritika prázdného vlastenectví

Použijte v různých významech

strana - světová, politická, v knize, část

slepý - nevidomý, bezvýchodný, zaslepený, střevo, náboj

Nesena sympatií k ruchu a životu, přísahala slepě na prapor strany, o které se zdálo, že je začátkem nové epochy v dějinách národa.

Za truchlivých auspicií vyrostla nynější generace.

Petr Bezruč - Slezské písně (70 000)

Základní básnické prostředky

Tropus - básnické pojmenování

-       metafora - pojmenování na základě podobnosti tvaru

-       metonymie - pojmenování na základě podobnosti funkce, činnosti

-       personifikace - zosobnění zživotnění

-       apostrofa - básnické oslovení neživého předmětu

-       epiteton - básnický přívlastek (luzná víla)

-       oxymoron - spojení protikladů

-       ironie - použití kladných slov se záporným významem

Figury - opakování stejných slov v určité pozici

-       anafora - opakování stejných slov na začátku po sobě následujících veršů

-       epifora - opakování stejných slov na konci po sobě následujících veršů

-       epizeuxis - opakování stejných slov v jednom verši za sebou

-       epanastrofa - opakování stejných slov na konci jednoho a na začátku následujícího verše.

Metrum - rytmus - pravidelné střídání přízvučných (U) a nepřízvučných (-) slabik

-       trochej - dvojslabičná básnická stopa - / - U /

-       jamb - / U - /

-       daktyl - tříslabičná bás. stopa - / - U U /

Číslovky:

1.    určité              

2.    neurčité

1.    základní

2.    řadové

3.    násobné

4.    druhové

Psaní a čtení číslovek:

Píšeme od sebe, ale např. 21 se dá napsat dohromady jako jednadvacet

21 - dvacet jedna, jednadvacet

1000 - jeden tisíc

1000. - jeden tisící

před (100-rok)    

- před sto lety, roky

- před stem let, roků

3,64 násobek - třiačtyřiašedesátisetinný násobek nebo násobek 3,64 setiny

30letá nebo třicetiletá

Skloňování:

sto tisíc korun

1.    skloňovat jenom 1. slovo (bez sta tisíc korun)

2.    skloňovat jenom 2. slovo (bez sto tisíce korun)

3.    skloňovat kombinovaně (bez sta tisíce korun)

Význam některých dialektismů (= nářečních výrazů)

poly - z poloviny

robka - děvče, žena

chlop - muž

Úryvek z Manifestu futuristů - styl publicistický

Vysvětli pojmy:

futurum - budoucí čas, budoucnost

futurologie - věda o budoucím vývoji lidstva

futurismus - směr směřující do budoucna, futuristé však nebyli futurologisté

Přechylování:

profesor - profesorka

archeolog - archeoložka

průvodce - průvodkyně

průvodčí - průvodčí

antikvář - antikvářka

vetešník - vetešnice

Druhy zájmen

osobní, ukazovací, přivlastňovací, tázací, vztažná, záporná, neurčitá

tento - ukazovací

jímž - vztažné (jenž = 1. pád)

její - přivlastňovací

ji - osobní

které - vztažné

jejž - vztažné

totéž, bez téhož, k témuž, vidím totéž, o tomtéž (témž), s tímtéž (týmž)

7. pád mn. čísla tržiště - s tržišti (vzor moře)

3. osoba mn. čísla:

vrážet - vráží, vrážejí

chtít - chtějí

spát - spí

připustit - připouští, připouštějí

připouštět - připouštějí

Publicistický styl

Styl hromadných sdělovacích prostředků (tisk, rozhlas, televize, zpravodajský film), forma mluvená i psaná, součástí je styl řečnický.

Funkce publicistiky: informační, poučná, přesvědčovací, zábavná

Znaky publicistiky: aktuálnost, působivost vyjadřování, výrazná členitost, časová nebo plošná ohraničenost, srozumitelnost.

Útvary publicistiky:

zpráva - aktuální informace o události, která proběhla

komentář - hodnocení faktů spojené s úvahou nad situací

úvodník - komentovaná zpráva nad problémem dne

fejeton - zpracovává vtipně duchaplně aktuální problém

sloupek - krátký fejeton

soudnička - aktuální informace ze soudního jednání zpracovaná zábavně

reportáž - aktuální informace reportéra z místa akce nebo ze speciálního prostředí

interview - rozhovor reportéra s významnou osobností

kritika - hodnocení akce, události, díla, může být i umělecká

recenze - umělecká kritika

esej - umělecká úvaha o umění