Zeměpis

taháky:

Průmysl

Hlavní odvětví materiální produkce = 3/4 produkce

Zaměstnává 1/4 obyv.

Velmi efektivní – málo lidí x velké výnosy

Prům. rev. pol. 19. stol – PARNÍ STROJ

Dříve výr. závislá na toku řek – podhůří

Vynález PS umožňuje rozšíření prům. do měst

ELEKTŘINA, VYNÁLEZ BENZÍN. MOTORU

Předtím výr. předmětů denní potřeby, ovšem jen v malém množství

P-Těžký P - Zpracovatelský

Lehký – spotřeb. Těžební

Těžký – výr. výrobních prostředků (hromad. dopr., olovo)

Spotřeba – krátkodobá

dlouhodobá

Ve VZ se spotřeba zkracuje – nové trendy

PŘIDANÁ HODNOTA

-> Koupíš ocelové pláty a vyrobíš karoserii, sestavíš něco ze součástí

=> PŘIDAT LIDSKOU PRÁCI

VZ se snaží o výr. produktů s velkou PH na malé náklady

OBORY S VELKOU PH: strojírenství, léčiva, odborné zbrojovky

OBORY S MALOU PH: stavební hmoty, hutnictví železa, obilné mlýny

U nás dříve malá PH, snažíme se zvýšit vybavenost kanceláře, služby zprostředkovávající průmysl

rozvoj průmyslu je vázán na vědě a výzkumu

VLIV ROZMÍSTĚNÍ PRŮMYSLU

Reliéf: ovlivňuje cenu dopravy – nejlevnější po moři

Prac. síly: cena, kvalifikace

RZ: obyv . se stěhují za prací, masová výr. textilu, elektroniky, sport.potřeb

u nás levná a kvalifikovaná = ŽÁDANÁ

Vzdálenost od surovin: voda, ner. sur. (těžební), DOPRAVA

Vzdálenost od spotřebitele: potravin., textil., pekařství

prům. parky: okraj měst, blízko MHD, železnice, letiště…

Energie: metalurgie, chemie, elektroocel

Vítr: umístění továrny

Vazba na vědecko-technickou základnu: dříve umělé podmínky – zaškolování, daňové úlevy

Vojensko-politické hledisko: bezpečí

TĚŽBA

Paliva: organ. původ

nejsou rozmístěna po světě plynule

=> strategické vlastnictví

Ropa: Perský záliv – polit. nestabilní,

Sundský šelf, Rusko – Volha -> Ural, Poobí,

SV, Z, V Kaspické jezero – největší naleziště,

S, SZ Číny, S Afrika – Alžír, Libye, Egypt, Guinejský zál. – Nigérie, Gabun, Angola

S. moře: VB, Norsko

Amerika: Mexický zál. – Mexiko, Texas, USA; Kanada – Skalisté hory; Aljaška, (Kalifornie), S J Am. – Venezuela, Kolumbie, Ekvádor

USA – není závislé na dovozu jako Evropa

E dovoz ze S Afr.

Japonsko – nemá nic -> závislí na dovozu nepravidelné rozmístění

oblasti těžby x oblasti spotřeby

vyváží se většinou nezpracovaná

největší těžba v RZ

OPEC: hlavní vývozci ropy, určují cenu, limitují těžbu

+ Zemní plyn: důležitá surovina

doprava: potrubí, tanky

Alžír, Nizozemí, Írán, Stř Asie – Turkmenistán, SZ Sibiřská nížina

umožňuje těžbu ropy – TLAK

těžba z moře – v posl. době z větší hloubky = těžké = VZ

Uhlí: zákl. energetická surovina při prům. rev.

relativně dost – více než ropy výroba benzínu: za IISV Hitler, JAR ANTRACIT: nejlepší, nekoksovatelný HNĚDÉ: malý význam ČERNÉ: kvalitní, výhřevné, méně příměsí, lepší než hnědé ÚLOŽNÉ POMĚRY: => cena – nejlepší je povrchová těžba ze zač. těžby stejně potřeba více dřeva než uhlí – podpěry dolů S Amerika: Apalatský revír, Z od velkých jezer – nejv. zásoby x není těžba, Britská Kolumbie,

Kanada

J Amerika nemá uhlí Afrika nemá mimo JAR Austrálie – východ, vývoz do Asie, Japonska Asie: největší zásoby uhlí Rusko – Kuznětský revír (Kuzbaz) Kazachstán, Karaganda, Ekibastuz, kolem Leny (zatím neprozkoumané – těžké podmínky, není potřeba) SV, S Číny – obrovské množství Indie, Bengálsko

Evropa: SRN – Porúří (omezuje se – drahá těžba, levnější je dovoz, zůstává kvůli práci) ČR: Krušnohorský revír hnědé i černé – těžba klesá -> není potřeba + drahé, vyčerpáno Polsko: J – Dolno a Hornoslezská pánev, nejlevnější těžba v E VB: téměř ustalo – není potřeba + těží ropu – nepotřebuje uhlí S Španělsko, Rakousko, Slovensko (hnědé), Ukrajina, Evropské Rusko – S dovoz z východu

Kovy:

Železná ruda: důležité je: velikost ložiska

% kovu v rudě => Rusko + Ukrajina <30% - hodně hlíny; hl. vývozci 60 – 70%

ke zvýšení % jsou postupy

Austrálie, J Rusko, Stř + J Ural, V Kanada, Brazílie, Venezuela, JAR, Čína, Indie

-> VZ nevětší výroba => USA, Japonsko, dostává se i do RZ => Indie, Čína, Brazílie (energie – výroba tepla a páry)

Drahé kovy: Mexiko, JAR, Peru, inangan - Brazílie, Kongo, JAR, chrom, antimon, soli

(Turkmenistán), ledek (Chille)

Legující kovy – zušlechťující ocel

nekovové suroviny – chemické

HUTNICKÝ PRŮMYSL

Stěhoval se z hor do míst s těžbou uhlí – dříve se využívala vodní energie pro hamry (mlýny s kladivem) v podhůří

Spousta dřeva v horách - dřevěné uhlí – chemicky působilo v huti, mělo redukční účinky, váže kyslík a uvolňuje Fe

Stěhuje se k místům těžby

Ostravsko, Hornoslezská pánev, S Francie, J Polska, Anglie

dnes se stěhuje do přístavů

Černé hutnictví je v útlumu – menší spotřeba Fe, velké znečištění, nahrazuje se jinými surovinami

Podniky úplného a neúplného cyklu

- z rudy finální výrobek, vápenec, HP potřebuje vodu

Na hutnickou výrobu navazuje těžké strojírenství

Speciální oceli: Švédsko, Japonsko, USA, Čína, Rusko, Německo, Ukrajina, Anglie, Francie, (Janov)

Barevná metalurgie: po IISV obrovský rozvoj, na výrobu potřeba elektřina

výroba: USA, Rusko, Kanada, Japonsko

hliník: do strojírenství, nahrazuje ocel, výroba letadel

měď: hlavní vodič elektřiny

ENERGETIKA

Svět spotřebovává stále větší množství elektřiny

Nejdříve dřevo, poté uhlí, ropa, zemní plyn

Dnes stoupá používání uhlí

Výroba elektřiny (hl. zdroj energetiky) – produkce má vzestupnou tendenci

Hl. výrobci = VZ

Výroba vodní energie: využívá se pouze 1/10 možného potenciálu

největší potenciál: Africké řeky, řeky z Brazil. vysočiny, Asijské řeky, Kanadské řeky, Labrador

Spádové elektrárny

Průtokové – jako mlýnské kolo Přílivové – stavba velmi nákladná Vodní – postaví se hráz -> příliv -> voda roztočí turbíny, náklady drahé

Jaderná energie: jaderného paliva je mnohem více než fosilního (uhlí, ropa)

jad. odpad: NEUMÍME LIKVIDOVAT

Nejvíce využívá energii: Francie, Belgie, Švédsko – dnes ustupuje, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko,

Japonsko, Korea, Rakousko, Itálie

Do výroby energie patří: výroba tepla pro obytné budovy, kanceláře

páry – pro průmyslové využití

V elektrárnách s teplem problémy, budovány mimo zástavbu u zdrojů

Teplo se dopravuje na velké vzdálenosti – musí se přihřívat

Výroba elektřiny – ve VZ – největší: USA, Rusko, Japonsko, Z Evropa

STROJÍRENSTVÍ

Navazuje na černou metalurgii

Úroveň strojírenství ovlivňuje ostatní odvětví

Těžké: jeho lokalizace je vázána na dopravu surovin – Fe, ocel

navazuje na hutnické provozy typické odvětví Ostravska (S Morava) – problémy se zaměstnaností -> zavírají se doly, omezuje se

hutnictví, těžké strojírenství

Stavba lodí – největší množství železa a oceli, Japonsko (drží si prvenství)

Výroba se přesouvá i do RZ i VZ => Čína, J Korea, Brazílie, USA, Z Evropa, VB, Norsko, Švédsko, Dánsko

Výroba automobilů: přesouvá se z nejvysp. do méně vyspělých – Stř Evropa, Brazílie do zemí s levnější prac. silou VZ – USA + Japonsko – střídají se v prvenství, 8 mil. aut ročně General Motors, Ford, Chrisler, Toyota, Mazda, Honda Německo: Volkswagen, Mercedes, Audi, BMW, Opel Francie – Citroen, Španělsko – Seat, VB – Jaguar (letadla) Itálie – Fiat, Alfa Romeo Rusko, J Korea, Indie, Čína, Brazílie – velký trh, Mexico, Austrálie

Motocykly: Itálie, Japonsko

Nákl. auta: Švédsko – Volvo, USA, Japonsko, Německo – Mercedes, Francie – Renault,

ČR – auta v útlumu, před likvidací

Letadla: USA, Anglie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko

Zemědělské stroje: výroba vlaků, záležitost VZ

Obráběcí stroje: půlka elektronika, půlka svoje

Kanada, USA, Japonsko, Švýcarsko, Švédsko, Německo, velká výroba se rozbíhá v Brazílii

Elektronika a elektrotechnika: - spotřební – hračky, kávovar, telefon, sdělovací technika…

průmyslová – rozvodné zařízení, motory, transformátory… výroba se přesouvá do zemí „3. světa“
Kosmický průmysl: firmy leteckého průmyslu nebo specializované firmy

nejvíce VZ – USA (záp. od ústí Mississippi), Evr. společenství – Francie (jih), Rusko – bez peněz -> výroba pozastavena,

částečně Japonsko, snaží se Čína, Indie, Brazílie

spojeno s vojenským průmyslem a výzkumem

Investiční celky: ČR známo – cukrovary, zařízení továren (elektráren), hutní provozy (válcovny) Francie: jaderné zařízení

Strojírenské základny: USA (přes Boston k Philadelphii, podél velkých jezer, Z od Mexic. zálivu, Mexic.

hranice -> San Francisco),

Japonsko, Evropa – Dolní Rýn (v Holandsku), Francie (Pařížská pánev -> podél Seiny a k jejímu ústí),

VB (velký Londýn, Liverpool, Manchester), Itálie (SZ Pádské nížiny => Torino, Janov),

Polsko (Hornoslezská pánev), Rusko (obl. Moskvy, podél Volhy, Stř + J Ural), V Ukrajina, SV Číny,

JV Brazílie

=> NEJPRŮMYSLOVĚJŠÍ OBLASTI SVĚTA

CHEMICKÝ PRŮMYSL

anorganika starší – umělá hnojiva

organika mladší – výroba kyselin, sody, louhů, průmysl ROPY – výroba léků, kosmetiky

Spotřební chemie – nejsou vazby na podmínky, ale na spotřebitele
Gumárenství: SCH – pasta na zuby, šampóny…; umělé hmoty, tkaniny => ORGANIKA

Náročné na vodu, nové rafinérie v přístavech

Stř, dolní Polabí, Evropa – nejv: Francie(Marseille, Le Havre, Rotterdam a při ropovodech), Itálie

(Janov), SRN (kolem Rýnu, Bavorsko)

Stavební hmoty: cement – je potřebný, výroba nenáročná na práci, ale na energii a životní prostředí

cihla: RZ – hlína + bláto + rákos + sláma…

VZ – pálené, izolace, akumulují teplo štěrk, písek -> beton

štěrk, písek -> beton

střešní krytiny – tradiční pálené, rákos, sláma, listy, materiál na bázi kovu, asfaltu a ropy… dřevo: velký význam, hl. rodinné domy, ale i věžáky – obložení, konstrukce stropu sádra polystyren

dřevo: velký význam, hl. rodinné domy, ale i věžáky – obložení, konstrukce stropu

sádra

skelná vata

polystyren

TEXTILNÍ PRŮMYSL

Nitě – přádelny -> látky – tkalcovny -> oděvy

VZ udržují náročné módní závody

RZ – nenáročné na práci, masová výroba

„Ušít oděv“ = náročné – VZ

KOŽEDĚLNÝ PRŮMYSL

Kůže – hovězí, vepřová (méně kvalitní, levnější), lamy, velbloudi

OBUVNICTVÍ

Netradiční materiály – Baťa 1. textil + guma; um. hmoty, um. kůže

Evropa – Itálie, Španělsko

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

Má ho každá země, každá oblast

Zpracují se – obilniny – loupat, umlít, upéct

maso – zákl. jatka, mražení, chlazení, porcování, zpracování (uzeniny),

méně konzervárenství => mražení

mléko – rozsáhlé, prodlužování trvanlivosti, u nás nadprodukce cukrovinky – trvanlivé i rychle stárnoucí

výnosný průmysl, ve VZ rozšířený

potravinářské komplexy jsou největší závody vůbec

Nestlé, Danonne

významné podniky

vázáno na: spotřebitele – pekařství, (mléko)

zdroj

Papírenský průmysl
Buničina (i pro chem. prům., textilní)

Vázán na dřevo + vodu

Zatěžuje životní prostředí => 1 velký podnik na buničinu => 1 čistička

Jehličnaté dřevo, malinko listnaté

Není z tropických dřevin (x bambus + rákos – rychle rostou)

Největší výroba: Severské země => Finsko, Kanada

DOPRAVA

Významný hospodářský obor

Nákladní = sekundární sféra, osobní = terciérní sféra

Dělení podle: převozu: nákladní, osobní

komunikace: námořní, potrubní, říční, letecká, podle cest…

druhu: lidi, věci, informace…

Úroveň dopravy určuje vyspělost státu

=> RZ – osobní minimálně, věci málo, informace – nic moc

Vyvíjela se i historicky – potřeba dopravy vzrůstala se specializací,

vznikem zemědělských přebytků

Za posledních 25 let se nároky na dopravu zčtyřnásobily – stoupá silniční

-> osobní auta – volný čas, styl života

U nás úbytek železniční dopravy

Doprava významně ovlivňuje cenu výrobků – hmotných

Námořní: jedna z hlavních v minulosti hlavně kolem pobřeží – nebyl moc známý kompas do 19. stol. vázána na vítr -> omezené možnosti, nestabilní zlom s využitím páry, vynálezem benzínového motoru

rozvoj => poznání světa, objevné cesty NEJLEVNĚJŠÍ DOPRAVA VŮBEC

v 2. pol. 20. stol. se změnilo: nárůst tonáže -> víc uvezou, i přes 0,5 mil t -> výstavba velkých tankerů, spec. lodí (rudy, kontejnerové…)

se zvětšením výtlaku = problémy -> průplavy pro zkrácení cesty (Suezský, Panamský) ztrácí na významu ponor až 30 m

=> musí obeplouvat kontinenty, ale stále je to levnější než na malých lodích průplavem hlavní dopravní trasy: S Atlantik – ZE <-> SV pobř. USA (průmyslové výrobky,

ne suroviny, lidi minimálně)

Perský záliv (ropa) -> kolem JV Asie do Japonska (nemůže být

Pádským průlivem)

-> kolem V pobř. Afriky, napojuje se na dopr.

z Guinejského zálivu, do Evropy a USA

nejvíce frekventované jsou některé úžiny: Maladský průliv (Malajsie <-> Sumatra), přístav

Singapur

Gibraltar – méně

La Manche – dneska hustá doprava,

kombinace ^VB l _Fr => tunel a

------ transoceánská

=> problémy s manipulací, havárie

Dánsko – Švédsko

nejčastěji přepravované věci: ropa, rudy (hl. železná), zemní plyn, uhlí, obilí, mrazírenské,

kontejnerové lodě

Dříve: Kdo nejvíce obchodoval, měl i největší loďstvo => ZEMĚ LEVNÉ VLAJKY

VZ: nár. legislativa – přísné předpisy pro provoz lodí ZLV: registrují se lodi – méně přísná hlediska – bezpečnost, životní prostředí

=> mají nejvíce lodí, ale jezdí tím jiné země

ZLV: Libérie, Panama, Bahamy, Kypr VZ: Řecko (jedna z největších flotil na světě), USA, Japonsko, Čína, Singapur, Norsko už ne: VB, Španělsko

na přelomu století vybudovány průplavy – Suezský, Panamský, (Korýnský – historický, malý

význam, Řecko)

Průlivy & průplavy hlavní úloha za války

Havárie: v minulosti – vítr, teď taky, i když mají technické pomůcky (radar, naváděcí zař. …)

PŘÍSTAVY: v zemích s největším zahraničním obchodem => Japonsko na tom závislé

velké ekonomické zázemí (důl), nebo průmyslová aglomerace tranzitní přístavy – dovezou, zpracují nebo přeloží a jde to dál, nebo zásobování pro

velké území na pevnině

Rotterdam: 300 mil t/r

S Atlantik průmyslové zázemí na nejvýznamější E řece tranzitní do Německa, Švýcarska, Rakouska

hlavně do Porýní a Porúří Singapur: exportní přístav, nemá tak velký průmysl

kolem Tokya -> Jokohama, Chiba, Kobe, Nagoja, Osaka, Kitakjúšú, Kawasaki

Marseille, Antverpy

New Orleans, L.A., New York

Janov, Terst – ropa

ěžební oblasti v Saúdské Arábii (ropa) -> Ras Tamura (skoro jako Rotterdam)

Kuvajt -> Mina-al-Ahmedi terminály na nakládání a vykládání ropy – hadice, není to tradiční přístav

přísná pravidla, obcházení => ZLV => NEHODY

Říční: stará jako lidstvo samo

nejvíce závislá na přírodních podmínkách

v některých oblastech se nezměnila, koníčkování

ekonomicky využitelné, musí být splavná řeka, hospodářské zázemí, směr toku Afrika – vodopády, peřeje

doprava lidí minimálně

ZE + USA – nejvýznamější říční systém

ZE: Rýn -> J Francie (Rhona, Loira), SRN, Polsko, Benelux, Labe, Dunaj (Černé moře), Porýní –

Duisburg (50 mil. t/r), Rúr do moře, Rýn napojen na Rhonu (Paříž, Marseille) – Severoněmecký

kanál (Kýn na Baltu), Mohanský průplav, do Dunaje Labská vodní cesta byla už dříve spojena s Černým mořem – Švancernberský kanál (dřevo do

Vídně, obnovuje se, rekreační význam)

Volžská cesta – napojení až na Balt, do Černého moře (Volžsko-donský kanál) významná v Ruském měřítku

VE: menší využití

SE: Není, vše zamrzá

JE: nesplavné řeky

Americká říční cesta: velká jezera + Atlantik + Mississippi, Hudson – do NY, průplavem napojena

řeka Sv. Vavřince – ústí – hlavní trasa

=> nejprůmyslovější centra USA + Kanada

těžba na J – Ohio, kanál z Chicaga,

New Orleans -> Ohio -> Mississippi -> velká jezera -> Pensylvánie -> NY

Kanada minimálně, jen místní význam

J. Am.: Amazonka – omezené využití

Laplata

dolní tok řeky Paraná

Afrika: Nil, jen jeho dolní tok, není moc splavný

Kongo – hodně peřeje, jen místní význam

Austrálie: jen místní doprava

v období sucha přerušena

Asie: Čína: Chuan-Che, Jan-ce-Tiang, jen místní význam

S Asie: Rusko minimálně -> řeky zamrzají

Automobilová: jedna z nejmladších, v prudkém vývinu

doprava „z domu do domu“ => bez překládání

osobní doprava převládá na krátké vzdálenosti

ve VZ mimo E je nejvíce (doprava do zaměstnání)

U nás je doprava do zaměstnání hlavně hromadná

Nákladní automobilová: zvětšuje se tonáž, dnes se omezuje, je snaha ji kombinovat se železniční

síť dálnic: Německo, Francie, Itálie, Benelux; Švýcarsko, Rakousko

Letecká: nejmladší, rozvoj hlavně po 2SV

doprava osob stoupá pozvolna

doprava zboží se prudce zvyšuje – nejvíce ve VZ

někde je to jediná možná doprava – Kanada, Austrálie, Brazílie, Rusko

dříve se do Ameriky létalo s mezipřistáním, dnes už přímo

př.: z E do Japonska se létá přes S pól

Železniční: od průmyslové revoluce

dobou se moc nezvětšila rychlost, ale výkon

rozvoj s vynálezem Dieslového motoru 2/2 20. stol

železniční nákladní převáží více na delší vzdálenosti než nákladní automobilová

Evropa: nejvíce ze ZE – Německo, Francie, Holandsko, Belgie

VE: méně -> rozchod kolejí

osobní doprava na střední vzdálenosti je levnější než letadlem (TGV)

Amerika: J Kanada -> USA

J. Am.: S – Venezuela

v Andách – Chille, Peru, Kolumbie

hodně surovin, železnice položené nejvýše ve světě

Afrika: střed bez železnic

J – železnice z nalezišť do přístavů

byly do JARu, když změnilo politiku, OSN vyhlásilo embargo, státy kolem, které těžily, musely přes zákaz vyvážet přes JAR

Asie: prakticky ne

Geografie – stará věda,

původní „popis Země“

Mapy – obchodníci – popisovali země,

Rozvoj v době objevů – objevitelé a obchodníci

Se zemědělstvím potřeba zakreslovat pozemky – zeměměřiči a kartografové

Největší potřeba map tam, kde byly časté záplavy – smazání hranic (Mezopotámie, Egypt)

Ptolemaios – největší zeměpisec ve starověku, Egypt,

Na jeho dílo navázal celý středověk

Ekologie – dopad lidské činnosti na přírodu a člověka

Vesmír – 15 mld. let, velký třesk + rozpínání hmoty

Sluneční soustava - 4,7 – 5 mld let, zhušťování mlhovin, gravitace, rotování,

98% hmoty = Slunce, zbytek planety, ionizovaný plyn, fotoplazma,zvyšování tlaku,

z počátku více jader – největší se stalo středem,

teplotu zajišťují termojaderné reakce (H + H => He),

energie se vyzařuje do vesmíru,

8 světelných minut od Země = 150 mil. km,

vyzařuje el – mag. vlnění různé vlnové délky – UV (nejkratší),

tepelné záření (infračervené) -> vznik podmínek života na Zemi,

zahřívá planety, pouze na Zemi je dobrá t = o 15°C,

světelné (nejvíce) -> fotosyntéza,

tepelné a světelné nejvíce potřebné na Zemi

Planety – mimo Zemi je tam buď moc nízká nebo moc vysoká teplota, vznik stejně jako Slunce, vznik postupně -> protoplanety -> planetesymály -> planety, na povrch planet dopadaly další částice hmoty -> předávaly planetám pohybovou energii -> rozžhavení povrchu, když bylo částic velké množství (jako dnešní planeta) -> zažehnutí štěpných reakcí (dodnes) => jádro Země žhavotekuté

Toto období = HVĚZDNÉ – 3,8 (3,6) mld. let,

slupka Země také žhavotekutá,

zisk zemské energie – jaderné reakce + dopad částic

Teplo jádra jiného původu

Slunce při vzniku vyvrhlo obrovské množství energie a hmoty

-> blízké planety ztratily původní atmosféru

Atmosféra – nejen vzdálenost od Slunce umožňuje vznik života – i atmosféra = +- stálé podmínky, bez atmosféry – přivrácená strana moc teplo, odvrácená mráz, Solární konstanta = množství tepla přicházející na Zemi

Astrální období = před vznikem atmosféry

Energie přijatá Zemí se využije a zpátky do kosmu se vrátí zase 100%, 34% se odrazí od atmosféry zpátky do kosmu, 66% projde atmosférou,

z toho na Zem dopadne 47%, od Země se atmosféra ohřívá 37%,

10% přímo od Země do Vesmíru

Slunce nedopadá pořád kolmo

První čtyři planety – zemského typu, mají jádro, pevný obal, dráha skoro po kružnici, některé planety mají ještě spoustu

svých oběžnic

Galaxie = hvězdné soustavy

Země – 4,6 – 4,7 mld. let,

Jádro stále tekuté – význam pro horotvornou činnost

Když přestaly lítat meteory došlo k ochlazování

Dříve voda v ovzduší – teplota nedovolila klesnout na Zem „Pradeště“ ukončily ochlazování Země

Povrch = pevná slupka=> Začíná Geologické období (4 mld. let)

Z počátku tenká slupka Okamžitě vzniká život – aminokyseliny, chemické sloučeniny, 1. život vzniká ve vodě, až v prvohorách vystupuje z moře

Geologická období:

Prekambrium – Prahory, Starohory, nejstarší geologické období, základ kontinentů

Prvohory – Kambrium,

Ordovik,

Silur, Devon(kaledonské vrásnění),

Karbon - vzniká Český masív (hercynské vrásnění),

Perm, 570 mil. let, život vystupuje z moře, vznik rostlin (nahosemenné)

Druhohory – Trias – rozdělila se Pangea,

Jura – velcí živočichové (Tyranosaurus Rex…),

Křída, 225 mil. let, teplé klima,

Africký kontinent se začíná přibližovat k Evropskému,

Alpinskohimalájské vrásnění -> vznikají jednotlivé kontinenty,

Karpaty, kerná pohoří, sopečná pohoří, vrásnění – sedimenty

konec druhohor – velká změna klimatu (náraz nějakého tělesa)

=> ochlazení – zahynulo mnoho rostlinných druhů, vyhynutí dinosaurů

Třetihory – Neoglein,

Paleogen – pokračuje posun kontinentů do dnešní podoby, končí alpinské vrásnění,

Pleistocein – glaciální období = 5 dob ledových, různý rozsah (ve SE 3 – 5 °C – vlhká doba), 85 – 3,5 mil. let

kontinentální ledovce – potřeba vlhka,

zalednění nebylo na J kontinentech,

horské ledovce – Alpy, Karpaty => vysokohorské tvary (modelace ledovcem)

Čtvrtohory – Holocein – konec doby ledové, ústup ledovce do dnešní podoby,

Paleolit – doba kamenná,

Neolit – zemědělství, usazování,

Doba bronzová,

Doba železná,

Starověk – Blízký Východ, Indie, Čína, konec rozpadem Římské říše,

Středověk – konec 1492,

Novověk – 1789 (1640),

Doba nejnovější, 8000 př. n. l.

Problematika stavby a složení Země:

Tvar Země: vznikl díky rotaci

Rotace není ve všech bodech stejná + hmota žhavotekutá => zploštění

Koule -> zploštění -> elipsoid -> geoid = těleso, jehož povrch je v každém bodě kolmý na zem. gravitaci (tíže)

úhlová rychlost je stejná = 360° za 24 hodin

obvodová rychlost je jiná - na pólu = 0

Určení každého bodu na Zemi -> zeměpisné souřadnice

Rovník: Průsečík roviny procházející středem Země kolmo k ose otáčení,

40 000 km

Zeměpisná šířka: nejdelší = rovníková rovnoběžka

0° = rovník,

ostatní rovnoběžky střed v ose otáčení => zkracuje se

Zeměpisný pól: průsečík zemské osy s povrchem Země

Poledníky: spojnice S a J pólu po povrchu Země – půlkružnice,

střed ve středu Země,

stýkají se na pólu, 0° = Greenwich, 360 poledníků,

poledník procházející místem = místní poledník,

souřadnice hvězd a nebeských těles: Světový rovník, my = severní, východní polokoule,

průsečík zemské osy s nebeskou sférou => nadhlavník (zenit) , => podhlavník (nanit)

Pohyby Země: Země se pohybuje kolem Slunce v rovině zvané EKLIPTIKA (pohyb je dán gravitací Slunce),

pohyb po elipse blížící se kružnici,

Slunce se nalézá v jednom ze středů elipsy,

pohyb po elipse = nerovnoměrný

*Rotace (okolo vlastní osy)

*Revoluce (kolem Slunce)

*Precese (pohyb po vlnovce)

*Mitace (pohyb osy Země po plášti kužele)

Zemská osa je skloněná k rovině ekliptiky o 66°30‘ => Precesi a Mitaci vykonává Země asi 10 000 let

Roviny rovníku a ekliptiky = 23°30‘

Průsečík ekliptiky a roviny rovníku = jarní a podzimní bod

Oběh kolem Slunce proti směru hodinových ručiček

Pohyb setrvačný

Při pohybu po elipse není přitažlivost stále stejná -> nerovnoměrný pohyb

Perikélium: nejmenší vzdálenost Z od S,

největší rychlost

Afélium: největší vzdálenost Z od S,

nejmenší rychlost

Průměrná rychlost = 29,8 km/s

Zima a léto na obu polokoulích = jiná délka

U nás: největší rychlost v lednu, nejmenší začátkem června

Podle sklonu zem. osy a dopadu paprsků = zima/léto

Jarní a podzimní rovnodennost (21.3. a 23.9.)

paprsky dopadají kolmo na rovník

Letní a zimní slunovrat (21.6. a 21.12.)

S dopadá kolmo na obratník Raka a Kozoroha

Země oběhne Slunce za 365 a 1/4 dne

Azimut = úhel pochodu a severu

projekce = promítání

zkreslení – nejmenší v bodě dotyku

kombinování metod – pro nejmenší zkreslení, plocha nemusí být tečná, ale sečná

středové promítání = bod promítání je na Zemi

Azimutální metoda: Dotýká se v jednom bodě,

k zobrazování malého území kruhového tvaru,

transversální – dotýká se na rovníku,

obecná – dotýká se na jakémkoli místě na Zemi,

nejmenší zkreslení je v bodě dotyku

Ortografická projekce – promítání z nekonečna,

obraz – kružnice,

rovník si zachová poloměr,

rovnoběžky = soustředné kružnice,

čím blíže rovníku, tím blíže k sobě,

poledníky – paprsky vycházející ze středu,

úhly zachovány,

všechny mají stejnou délku (poloměr Země)

Stereografická projekce – promítání z protilehlého bodu tečnému bodu,

délka rovnoběžek se bude zvětšovat

-> rovnoběžky delší než rovník

zachování délek rovnoběžek

Gnomonická projekce – promítání ze středu Země,

výhodou je, že na mapě se nejkratší

vzdálenost zobrazí jako přímka

Válcová metoda: zobrazení na tečnou rovinu,

na nejdelší rovnoběžku (nemusí to být zeměpisná),

Ortografická metoda – nejčastěji,

poledníky stejně dlouhé – délka zemské osy,

rovnoběžky = 2r, stejně dlouhé,

délka dotykové rovnoběžky,

nejmenší zkreslení na rovníku,

největší na pólech (strašně zkreslené),

používá se pro zobrazení celého světa,

zvláštní případ kuželové projekce

Kuželová projekce: dotyk = jakákoliv rovnoběžka

mimo rovníku (=válcová metoda)

a pólu (= azimutální metoda),

rovnoběžka nemusí být zeměpisná!

Měřítko: měřítko = poměr zmenšení mapy a skutečnosti,

přesněji: poměr globu, ze kterého budeme mapu zakreslovat

zkreslení měřítka:

na mapách velkého měřítka (1:10 apod.) – skoro žádné zkreslení

1 : 1 000 000 + geografické mapy = zobrazení kontinentů, celého světa

1 : 200 000 -> 10 000 = mapy topografické, minimální zkreslení (malé zakřivení),

turistické mapy, vojenské mapy

čím menší měřítko, tím větší zkreslení

VZNIK MAP: mapa = zmenšený rovinný obraz Země => průmět povrchu koule do roviny

dochází ke zkreslení ploch, úhlů a délek

Ehumena – obydlená část světa

Globus = zmenšený model Země

Starověk: mapy zobrazovaly malý kousek Země

=> katastrální mapy

Blízký Východ, Egypt, Čína

nejdokonalejší mapy tam, kde byly časté záplavy

– smazání hranic

Erastothénes – dokázal přesně změřit Zemi na základě

zeměpisné šířky

400 – 300 př.n.l.

žil v Alexandrii

Ptolemaios – kniha geografie, rozdělil Zemi geografickou sítí

Středověk: díky církvi všechny antické poznatky upadly v zapomnění

Arabský svět – kompas dřív než v E

Portulánové mapy – kompasové, 13./14. stol., sloužily k objevným plavbám

Novověk: 15./16. stol. velký rozvoj kartografie -> objevné cesty,

-> objevení Ptolemaiova díla,

-> vynález knihtisku,

vojenští zeměměřiči měli velkou zásluhu na rozvoji kartografie,

Nyvelační metoda – zjišťuje výšku bodu,

Triangulační metoda – zjišťuje body v prostoru

Centralizace obsahu mapy:

vypouští se vedlejší jevy (potoky, malé křižovatky, polní cesty…),

podle zaměření mapy,

geografické mapy,

silniční mapy

Značky: smluvní, nejsou zakreslovány v měřítku

Terén = morfologie, různé symboly, vrstevnice = nejpřesnější zakreslení terénu

Plastické mapy = model terénu

kóta = zobrazuje výšku, ne terén

barvy & stínování = nadmořská výška

Vrstevnice – spojují místa se stejnou výškou,

spádnice – směr největšího spádu,

profil terénu, schůdnost, viditelnost,

délku zachováme v měřítku, výšku převyšujeme

fotogranmetrie = fotky z letadla, udržuje stálou výšku a letí rovně,

jedno místo na dvou a třech snímcích

anaglyfy – mapy s dvojíma vrstevnicema,

barevně & spec. brýle = plastické vidění

Názvosloví mapy – cizí jména se nechávají v původním jazyce,

problém, pokud není latinkou (čínské znaky) – přepisuje se (transkripce),

dnes fonetický přepis = lepší